Proč si téměř každý fotograf myslí, že je výjimečný?

 Proč si téměř každý fotograf myslí, že je výjimečný?

Dnešní téma navazuje na předchozí články o levelech  a “je fotograf umelec?”. Oba články se trošku trefovaly do přebujelého ega fotografů, kteří ve své mysli vystoupali ve třech krocích na fotografický “olymp”.

První krok  byl zakoupení zrcadlovky s velkým objektivem, druhý krok bylo přečtení knihy “jak lépe fotografovat” a třetí krok už bylo  jen formální zařazení se mezi fotografické bohy, a to vyfocením některého z líbivých témat (o tom píšu ZDE)  Ti nejotrlejší prošli těmito třemi kroky klidně  za několik dní :)

Pokud se na jejich „díla“ kouká někdo, kdo se trochu orientuje ve focení a nebo prostě jen má  dar estetického cítění tak si určitě  klade otázku : “jak je možné, že jsou k sobě tak  nekritičtí?, copak to nevidí , že jejich fotky mají maximálně průměrnou úroveň? “

Moje odpověď zní : „NE NEVIDÍ ! “  a nezlobte se na ně,  v podstatě za to nemohou .

citát na toto téma :   „Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.”  B.Russel

Před 15lety lety dva chytří pánové zjistili formou výzkumu něco,  čemu dnes  říkame Dunning Krugerův efekt .  Jedná se o to, že čím je člověk hloupější, tím méně je schopen si to uvědomit  a tím vyšší mínění o sobě má. Netýká se to samozřejmě jen inteligence, ale veškerých dovedností či vědomostí.  To znamená,  že pokud seřadíme jakoukoli skupinu (fotografů, malířů, truhlářů,  řidičů, komiků atd.) od nejhoršího  po nejlepšího (na základě reálných výsledků), tak při sebehodnocení dosahuje vždy nejvyšší úrovně ta skupina nejhorších, zatímco ti nejlepší jsou ve svém sebehodnocení střídmější . ( Většinou tak ti vzdělanější činí proto, že prostě očekávají, že jejich dovednosti či znalosti jsou natolik “běžné”. Prostě už zapoměli, kolik tréninku či studia již danému oboru věnovali.
Zajímavá situace ale nastává po vyhodnocení  jejich dovedností a předložení “zpětné vazby“ tedy  nejhorší vidí, že byl vyhodnocen jako nejhorší a naopak .  Zatímco ti dobří na základě předložených výsledků své sebehodnocení mírně zvýší, tak ti nejhorší nejsou schopni příjmout předložený fakt a  nadále bez “poskvrny” udržují svoje vysoké sebehodnocení na původní úrovni .

Dunning-Kruger2

 Jen velmi nízké procento lidí s vysokou Inteligencí, kteří se nachází mezi podprůměrem v určitém oboru je schopno přijmout realitu a ná základě toho udělat “opravné opatření” čili buď zreální své sebehodnocení a nebo se vrhnou do studia (tréninku) aby se dostali na vyšší úroveň .  (čest a sláva takovým).

V případě průměrných a podprůměrných fotografů, kteří čelí této konfrontaci,  vypadá nejčastější “sebeobrana”  takto :  “já jsem to tak chtěl”, “Vy tomu nerozumíte “, “s Váma se nebudu vůbec bavit” (nejste mě hodni), ale úplně nejčastěji nastává úplné vynechání argumentace a rovnou  přechází do útoku formou některé z primitivních forem , které můžete najít v nízkých  patrech “Grahamovy argumentační pyramidy” ( viz obrázek ).

obrázek
V případě, že nezabírá ani jedno,  vymění “cílovou skupinu” diváků za jinou, kde nebudou konfrontováni s realitou. A nebo začnou vytvářet “sekty” přátel, kteří se jich vždy  zastanou a díky pravidelnému vzájemnému chválení získají jasný důkaz o svých kvalitách :).
Další z hojně využívaných způsobů, který “přebije konfrontaci” je nákup vlastní hodnoty . Lidé jsou schopni utratit nemalé prostředky za nákup virtuálních „likerů“ na facebookových stránkách, nebo “investují” do vlastních výstav či knih, či se snaží „lajkováním“ stovek fotek denně koupit  „odplatu“,  eventuelně několik hodin denně obesílají všechny soutěže, které najdou na internetu nebo v časopisech.

Na téma příjmání kritiky jsem napsal samostatný článek „o  kritice a sebevědomí“, který to hlouběji rozebírá.

Uvědomění si, že existuje DK efekt napříč celou společností je vlastně dobrá zpráva.  Mnohým vysvětluje ten paradox mezi sebevědomím a reálnou schopností a taky vyjasňuje,  že namáhat se s vysvětlováním realného stavu nemá smysl.  Ano vím co chcete říct, že já sám jsem to teda  pořád nepochopil. …  jenže já to pochopil,  jsem „Don Quijote“ a povedu svůj věčný a marný boj, který hlavně slouží pro pobaveni  čtenářů a hledání těch pár  inteligentních lidí, kteří díky tomu nakopnutí “nesejdou z cesty”.

Jak poznáte, že jste dobrý fotograf? 

Trochu to zjednoduším,  ale určitá poznávací znamení, která by Vám mohla pomoci existují.

Jste schopni definovat vlastní autorský přínos vámi prezentovaných fotek ?

nápověda:

  • Ostrost, správná expozice, rozostření pozadí  apod. nejsou autorský přínos, ale technické vlastnosti použitého vybavení.
  • Kompozice ve zlatém řezu, správné nasvícení bleskem, převod do „black and white“ či jiné formy ladění fotek v počítači, jsou jen  základní dovednosti.
  • To co byste měli ve svých fotografiích najít, je práce se světlem, která byla jedinečná v rámci dané situace, stíny, zapracování  popředí a pozadí + zasazení objektů  do celkové scény, práce s lidmi (přirozenost), sdělení, překvapivost, objevná práce s tvary a liniemi, nacházení souvislostí, jedinečnost situace, místa či fotografovaného objektu.

Fotografové obdaření talentem, tuto přidanou hodnotu vytvářejí automaticky a podvědomě, kdežto fotografové bez talentu (mezi které se řadím i já) k tomu stejnému musí dojít velmi dlouhým studiem a tréninkem.

Někde jsem se dočetl, že každý člověk se může stát „borcem“ (odborníkem) v jakémkoli oboru, kterému věnuje minimálně  2.000 hodin intenzivního studia ( a tréninku). Myslím si, že je v  tom dost pravdy.  Pokud tedy nejste extrémně talentovaní, zeptejte se sami sebe,  jestli splňujete tuto podmínku a máte odpověď.

závěr 

Přeji všem, kteří chtějí být opravdu dobří, aby našli vůli a odhodlání se zlepšovat (ať už jsou na jakékoli úrovni) a neupadli do pohodlného sebeobelhávání. No a pokud nemáte  tyto ambice,  o nic nejde.  Focení je krásné, i když  používáte fotoaparát jen jako záznamník situací,  které Vám jednou budou sloužit jako hezká připomínka toho co jste zažili či viděli a na tom nevidím nic špatného, naopak .

Váš Marcel

příklady :

Všiml jsem si za ty roky co jsem v kontaktu s fotografy, že talent se pozná už ve fotografických začátcích tím, že talentovaní začátečníci jsou schopni rozeznat kvalitní fotky ostatních přesto, že ješte nejsou schopni takové vytvářet. (poznáte rozdíly níže? )

taky můžete kouknoun na facebookovou galerii českých a slovenských autorů TOPFOTO a pokud Vám většina fotek bude připadat „divných“ asi se k tomu budete muset časem dopracovat

PS:  Pokud se Vám mé články líbí a chcete mne podpořit tak sdílejte a doporučujte svým přátelům.  Dík

Facebook komentáře
  • Petr Koval

    Tak nějak jsem to tušil, ale že je to i vědecky doložené jsem nevěděl. :- )

  • Aleš Gill

    Focení je něco jako šachy. Znát pravidla a umět hrát jsou dvě rozdílné věci.

    • Aleš Gill

      Nutno sebekriticky dodat, že já jsem ve fázi, kdy se teprve učím pravidla, ale hrát asi nikdy umět nebudu. K tomu je třeba talent.

  • Kedy Pevu

    Zdravím, díky za článek, snad se někdo zamyslí a poučí jako já, když jsem poprvé slyšel o Dunning Krugerovš efektu, pracuji jako grafický designér, zejména UX a UI a taktéž fotím, je mi 24 a dlouhou dobu jsem si myslel že svoji práci dělám skvěle, né-li nejlépe na světě, po přečtení o Dunning Krugerově efektu mě začal nahlodávat červík pochybností a nechal jsem svou práci podrobit kritice zkušenějších kapacit v oboru. Nebudu nic nalhávat, byla to pro mě hodně ledová sprcha, ale místo toho abych to vzdal, začal jsem znova a tentokrát pořádně. Tímto se tu nechci chlubit, ale chci poděkovat za článek, psát o tomto problému má smysl. I když 8 z 10 lidí si to neuvědomí, ti dva kteří ano, Vám budou vděční.

  • Martin Kozák

    S obsahem se ztotožňuji, ale nedá mi to nevyjádřit se k formě – chybějící čárky, přebývající mezery atd., špatně se to čte. Chtělo by to víc trénovat psaní, případně psát třeba ve Wordu, ten by většinu chyb podchytil ;)

    Jinak něco ode mě k tématu: http://www.martinkozak.com/2015/07/trinacta-komnata-galerie-na-megapixelu/

    • Marcel Konecny

      JJ já to vím , s tím mám věčný problém, navíc to často píšu na cestách na ipadu, uplne bez diakritiky a pak to zpetne opravuji. A navíc tim, ze funguju i na macu, tak ten komfort automaticke opravy nemam :/ (je to snad jedina vec ktera mi na macu chybi)

  • Etsiene Foto

    Článek se mi moc líbí a ještě víc reakce, které dost často potvrzují co se v článku píše. Když jsem si pořídil nástroj na tvorbu snímků a začal číst něco o fotografii, měl jsem stále pocit, že mám určitě na to abych to někomu natřel. Až po delším čase velmi malých úspěchů a velkých neúspěchů mi opravdu stačí jen to, když svým obrázkem udělám někomu radost. Že se to někomu alespoň trochu líbí, nebo ho to osloví. Když ne? Má jiné hodnoty které ho oslovují. Fakt mi to připadá trapné aby „kumštýři“ a znali a brali jen to co fotím jen za předpokladu že z toho udělám ČB a fotky na úrovni snímku starého mobilního telefonu braly na náznak vlámského malířství s prvky přímořského oparu. Přeji všem aby svými snímky alespoň někomu udělali radost, nebo někoho něčím oslovili, jinak je to marní svůj čas v životě něčím co není pro nikoho, jen pro ně.

  • Pingback: jaký je nejlepší foťák? III. (tentokrát o autech? !) - Marcel Konecny()

  • Zdravím, máte zajímavé články i když ne s každou myšlenkou bych mohl úplně souhlasit. Také rád fotografuji i když jsem prozatím nebyl stižen pocitem, že ve mně dřímá umělec velkého formátu. Některé fotografie se líbí mému okolí i cizím lidem (nejsou to ovšem všechno odborníci) a o několika málo si sám neskromně myslím, že se mi docela povedly. A to je všechno – mám z tohoto koníčka prostě radost. Hlavou mi ale putuje taková lehce nestoudná myšlenka – když uvidíte pro vás neznámou fotografii o jejímž autorovi nebudete vědět vůbec nic (tedy ani to, jestli je to profesionál, umělec nebo nadšený amatér) budete umět také říci, je-li ten snímek skvělý? Někdy mívám totiž pocit (tím ale nemyslím Vás), že pokud udělá jakoukoliv fotografii „známý umělec“ nebo „světově uznávaný fotograf“, je i ten nejnudnější snímek považován za veliké umění. Stejnou fotografii od neznámého amatéra by každý odborník bez rozmyslu zahodil. Ono je to podobné i ve světě malířství (zvláště moderního). Co Vy na to? :-)

    Každopádně máte pravdu v tom, že se člověk pořád musí učit a k tomu je kritika nenahraditelná i když se úplně příjemně neposlouchá, což je asi přirozené :-) Na druhou stranu, právě člověk, který do věci vidí a zná to, dokáže kritizovat tak, že to nás amatéry nebolí a navíc nám dokáže i poradit. Tak se také snažím učit a trénovat a za pár desítek let se snad odvážím někde nějakou fotografii ukázat bez studu :-)

    Přeji mnoho dalších úspěchů

  • Cestmir Holub

    Dunning Krugerův efekt jsem neznal a mnohé to vysvětluje :-)

    Já mám opačný problém, vím že (téměř všechny) moje fotky nejsou dobré a proč. A snahu vysvětlovat ostatním co je na jejich fotkách špatně jsem už vzdal, pokud se nejedná o explicitní žádost.
    BTW, taky nesnášíte vysvětlovat ostatním proč ste něco vyfotili jak ste to vyfotili? Určitě znáte připomínky typu „vždyť mám na té fotce uříznuté vlasy a ucho“ :-(

  • Pingback: o kritice a sebevědomí | jakfotitlepe.cz()

  • Myslím si, že tak je tomu ve vyjadřovacích oblastech lidské činnosti…
    fotografování, zpívání…a třeba i ve psaní blogu.

    Také
    si myslím, že mnohdy za takové to sebetopování může falešná zpětná
    vazba…ať už od přátel, kteří si myslí, že přátelství stojí na lživém
    pochlebování druhého, nebo třeba od análních alpinistů…

    Na třetí
    stranu – nemyslím si, že by to bylo nějak závratně škodící… možná
    především zase právě těm, kteří si myslí, že oni jsou „nad“. Ale i pro ty to může být pozitivní v tom, že je to donutí ukázat, že jsou lepší.

    Pokud
    si někdo myslí, že je nejlepší fotograf… ať si to myslí. Mám svobodnou
    vůli si jeho fotky prohlížet nebo se usmát…obé jest mým přínosem.
    Pokud
    on fotí rád, těší ho to, pokud fotografiemi udělá radost byť jednomu
    člověku… pak je to také přínos. A je opravdu jedno, zda si myslí, že je
    ten nejlepší fotograf v širém tom našem světě.

    Nemám hudební
    sluch ani fotografický duch… tudíž nekritizuji zpěv, ni fotografie.
    Pokud uznám za vhodné, pak třeba okomentuji… vlastním pocitem… „líbí“
    nebo „nelíbí“. Pokud se někomu líbí jeho svatební fotografie ve stylu,
    který odsoudí každý „správný“ fotograf, pak je to čistě jeho věc,
    protože jsou to „jeho“ vzpomínky, jeho pocity.

    Myslím si, že není
    správné vnucovat lidem, že jedině „takový“ styl je správný, byť by byl
    zaručenou kvalitou (dle jakéhosi uměleckého zhodnocení). Je to stejné,
    jako bychom lidem vnucovali, že mají pít
    jen víno archivní, slámové,
    ledové… I tady platí to, co nám řekl jeden vinař, když se ho kdosi
    zeptal, jaké víno je to nejlepší… on odpověděl prostě: „Takové, které
    Vám chutná“. Tak může být pro někoho to nejlepší víno, to krabicové. Může
    mu dělat radost… a kdyby pil to slámové, které mu nechutná, jen
    proto,že by ho mohl někdo „odsoudit“, pak je to o snobství a ztrátě
    svého já.
    A tak mi chutá fotografie i od člověka, který dle odborníků
    fotit neumí, ale který si myslí, že je nadfotografem…a nechutná
    fotografie slovutného fotografa, který bude tvrdit, že zas tak slovutný není.. ale to jen proto, aby ho ostatní přesvědčovali o opaku.

    Jsem
    špatný amatérský fotograf, ale fotím rád, dělá mi to radost…a když
    udělám radost byť jednomu tvorovi, pak je tomu asi dobře. Myslím si, že
    sice mohu nadřít techniku, naučit se řezy drahého kovu…ale cit pro
    záznam okamžiku, umění pohnout srdcem jiných… to se prostě nabiflovat
    nedá.

    Mohlo by mne ovšem těšit to, že dle B. Russela bych mohl být řazen mezi inteligenty :-)

    Naštěstí nic není jen černé a bílé…ani ta černobílá fotografie :-)

  • Petr Matoušek

    Naprosto skvělý článek, díky za něj :-) Skutečně obohacující informace, postřehy, navíc velmi motivující (zabedněné nabubřelce tedy spíš demotivující až nasírající) :D

  • Alois

    Teď to neberte nějak zle, ale proč o tom píšete Vy, když máte hned jako úvodní fotku vystřiženou jak z návodu na dobrou fotku? -> Chudé malé otrhané dítě, klečící uprostřed špíny snímané na delší sklo a malou clonu?

    • Doporucuji vam precist dalsi dva clanky “ o kritice a sebevedomi“ a “ je fotograf umelec? “ v nich najdete odpoved

  • Ahoj.Nedřiv uvedu svůj fotografický level. Jsem amatérsky fotonadšenec. S článkem souhlasim ač si myslim že je zbytečné o tom psát. Ono to chtě nechtě každý pozná sám jak na tom je. Uvedu to na sobě. fotim rád a rád bych se fotografovanim živil. Hlavně protože bych stihal momenty které mi utíkají pác musim vykonávat praci v které jsem špička , ale nebavi mě. A tim je to jasné. zatím nejsem vyjmečný fotograf protože nejsou mé fotky tak žádané. A to plati pro všechny.Svůj level poznáte podle toho jak jsou vaše fotky žádané. pokud ji máte na monitoru a dostanete za ni 10 000 like nemůžete tvrdit že je vyjmecná. vyjmecná bude až vám zavolá nějaká redakce nebo tiskarna a bude chtit fotku publikovat. Občas se mi to podaří, ale přesto jsem jen amatérsky nadšenec který občas prodá fotku. Až se to bude stávat často tak ze nebudu muset svařovat trubky, budu vyjmečný fotograf. A to je celé!!

    • Bihuzel nemohu souhlasit . Byt komercne uspesny zdaleka neznamena byt vyjmecny . Kouknete na muj ckanek „je fotograf umelec?“ Tam to rozvadim

  • Velmi trefné.
    Zainvestovat do techniky dnes může kdokoli, přečte si pár knížek a ejhle, máme tu „fotografa“.

    Včera mi volal jeden ženich, který si pro cenu zvolil jiného „svatebního fotografa“, přestože jsme byli již spolu docela dlouho dohodnuti. Naprosto zdrcený z výsledku, neostrosti, amatérismu, počtu fotek a vystupování „fotografa“ na celém svatebním dni. Je smutné, že lidé mnohdy ze snahy ušetřit sáhnou po levném člověku, co si říká „profesionální fotograf“, je bez svatebních referencí, a pak mají ze svého svatebního dne fotky, které by nafotil téměř kdokoli základní dslr se seťákem. (toto řešení samozřejmě neshazuji, je to příklad).

    K těm foto-příkladům pod článkem. Ten kdo nepozná zmíněné dvě špatné fotky a říká si profesionální fotograf – možná by se měl zamyslet, zda tento článek není právě o něm.

    • ma®ty

      :-) Tak na té svatbě jsem byl a tomu „fotografovi“ jsem se chlamal celou dobu. :-D a to se mezi fotografy vůbec neopovažuji zařadit. ;-)

  • Velmi dobre napsany a nejen o foceni…

  • TomasJ

    Dovolte mi jednu rozebrat jedno Vaše trvzení „Ostrost, správná expozice, rozostření pozadí apod. nejsou autorský přínos, ale technické vlastnosti použitého vybavení…“
    Opravdu? Vy to tvrdíte způsobem, jako by se jednalo o nějaké neměnné technické vlastnosti, do kterých fotograf nemůže zasahovat, nebo které jsou „vždy správné“ protože automatika se nimi přece poradí.. Vždy ne, ani náhodou. Například o použití, stupni použití či nepoužití rozostření pozadí rozhoduje fotograf a jedná se tedy o vysoce kreativní prvek, který zásadním způsobem vylepšuje fotografii oproti stavu, kdy je hlavní motiv ve stejné rovině ostrosti se vším ostatním.. Samozřejmě netvrdím, že to je vše nebo něco samospasitelného, ale pouhou regulací clony se dá dělat velmi mnoho, je to dokonce jeden z hlavních nástrojů kreativní tvorby. Totéž mohou říci o ostrosti – kreativní neostrost je někdy mnohem více, než technicky dokonalá ostrost, nezdá se Vám? To je jako kdybyste tvrdil, že tón houslí není přínos houslisty, ale technickou vlastností nástroje.. Tak jako si houslista „hraje“ s tóny, tak fotograf si „hraje“ třeba se clonou, která je sice jen dílčím, ale velmi důležitým prvkem celé mozaiky.

  • Také jsem si myslel, že jsem vyjímečný a jaké mám úžasné fotky. Ale velmi rychle studiem fotografií kvalitních (nechci psát profi, to je ten, co za focení bere peníze, o kvalitě to nic neříká) fotografů jsem zjistil, že fotografie jsou vyjímečné a úžasné jen pro mne a v absolutním měřítku jsou možná ty nejpovedenější někde v průměru.
    Protože se chci nějak pomalu zlepšovat, dokonce jsem založil Klub přátel fotografie, kde člověk získá jakousi zpětnou vazbu a může se od ostatních přiučit.
    Ale já stejně tvrdím, že když člověk nemá na focení oko, tak z něj nikdy výborný fotograf nebude a může trénovat jak chce. Stejně když neumím malovat, tak obraz nenamaluju a tréningem ze mne Picaso nebude. Aby člověk byl v něčem na vrcholu, musí mít nadání, musí to mít v sobě a tréningem se pak vypracuje na vrchol.

  • Katka D.

    Hih… Super článek, další by měl být o tom, jak každý kdo má DSLR má jako druhý profil blabla fotograf, foto, fotografy atd….a umí přitom velké h**** horší je, že fotky ze zrcadlovky jsou hezké, a i s menší úpravou v zoneru je to lidé prodávají a ostatní kupují….něco jako zboží z Číny…

  • Vydařený článek! :)

  • Libor V

    Trefa do cerneho a i slusna zpetna vazba ! :) Bohuzel ale plati i rceni, ze „cim hloupejsi sedlak – tim vetsi brambory“… Takze i neschopny sebestred, ktery se ale dovede spravne ozvat a „prodat“ je v dnesni dobe spoustou lidi povazovan za znameho a popularniho. A ti, kteri neco skutecne dovedou ale jsou skromni a tisi, zustavaji dal bez povsimnuti… Proto dnes neni nikde videt kvalita, peclivost, cest a pokora… a nejen ve fotografovani… :(

    • Peter

      to je presné….je to tak a je to smutné…

  • FAQ aneb odpovědi na nejčastější otázky, které padají v lokálních diskusích či ve zprávách: (seřazeno dle frekvence)

    q) ty si o sobě myslíš že jsi výjimečný ?
    a) …to je furt dokola .. vysvětluji to po každém článku, spíše ale tu otázku zařazuji do nízkých pater Grahamovy stupnice a překládám si ji jako „musíš se obhájit, když chceš něco takového psát“

    q) každý je výjimečný !
    a) každý člověk je jedinečný, nikoli však výjimečný . Nepleťte si pojmy

    q) já nikoho takového namyšleného neznám, nevím mezi jakými lidni se pohybujete
    a) Ja se s fotografy setkavam dost často, jenže oni se projeví až při konfrontaci (co si o sobe myslí) . Pokud si všichni pobrukují na jednu notu tak je celkem úspěšná i „hra na skromnost“ za kterou se maskuje velke ego . – zkrátka člověk se projeví jaký doopravdy je, až při kritice apod , nikdy ne sám od sebe .

    q) co jsi dokázal ,že se tady stavíš do pozice „kazatele“?
    a) viz otázka no.1

  • Tinky

    Rozdíly ve fotkách jsem poznal, ačkoliv sám to tak vyfotit neumím. Nemám prostě to „voko“.
    Hlupáků, kteří píšou ty „hlubokomyslné“ výkřiky, je plný internet v jakémkoliv oboru a tak. Ale dá se s nimi někdy i pracovat a dokonce jsou tací, kteří prozřou. Patřím myslím mezi ně. :) Teda alespoň doufám.

  • Venca

    Ano,levelista,co všechno ví a zná.Doufám,že o něj někdo konečně přerazí lajsnu.

  • Peter

    ešte by som doplnil že tie fotky musia byť každému fotografovi…myslím fotografa ktoreho to bavía a vie o čom hovorí a nie toho čo si kúpil foťák a napísal si za meno photography…jasnéé dve fotky sú odpad :)…je to proste neporovnatelné…a ked to niekto nevidí mal by hodiť foťák o zem a nájsť si radšej iný koníček :)

  • Peter

    mna vždy udivuje kolko trafených ludí má potrebu po prečítaní mimochodom trefného a vtipného článku vynadať autorovi a napísať nejakú vec ako že je namyslený blbec miesto toho aby sa na tom ako každý normálny človek pobavili a zasmiali…možno sa v niečom aj našli a povedali si aha tak toto asi aj ja robím na prd :)

  • Tom

    S myšlenkou vyjádřenou touto úvahou naprosto souhlasím. Myslím, že podobné úvahy a zamyšlení by si lidé měli číst před spaním a ráno u snídaně. Těm rozumným by to pomohlo získat si odstup a nadhled, které jsou potřebné nejen pro fotografování, ale obecně, pro život.
    Nechť se na mě autor nezlobí, ale jakkoliv jsou ukázkové fotografie opravdu moc povedené, tak všechny splňují první dvě podmínky, tj. jsou dobře zaostřené, komponované, mají mázlé pozadí, ale nesplňují nic z třetího bodu. A nebo se ještě stále neumím dívat. :(

    • Diky za nazor z peti ukazkovych fotografii jsou dve jako odstrasujici priklad nasoudnosti autora dalsi dve jako technicky precizni profesionalni prace a jedna jako fotka s tvurcim prinosem autora . Kounete se znovu treba je rozpoznate ted lepe . M.

      • Pjer

        Vzdycky ozelim technicke provedeni pokud ta fotka neco rekne. Problem vidim v tom ze kazdy chce byt vyjimecny a pak rekneme obycejna fotka s prirozenyma barvama skoro neni videt. Tak jako na jedne svatbe nasich znamych… kazda fotka ala retro ale jak to tam vypadalo dooprady skoro ani jedna. Problem dnesnich editoru.

  • martin

    paráda, je to tak :-)

  • Lukáš

    :D
    je zajímavé, že podepsané jsou vesměs reakce na úrovni…a ty bez podpisu jsou nejčastěji ze dvou nejspodnějších pater Grahamovy stupnice…btw děkuju za ní, hezky shrnuje fakta ;)

    • Jura

      Ted sem si ty komenty procital a napadlo me to stejny :-D Jinak je to jako vzdycky skvelej clanek :-)

  • febrik

    Vtipný, výstižný, na úrovni a hlavně trefný. Sám bych to komentovat asi ani neměl, protože se nemůžu počítat ani k pokročilým amatérům, ale počtení je to povedený, díkes :)

  • Trapné jako vždy

  • Velmi trefné. Bohužel, bohudík. Husy byly potrefeny a začaly kejhat .. Myslím, že z Vašich článků si rozumný něco vezme a nerozuma odchází uražen, naštván či odchází uspokojen urážlivou zpětnou vazbou. Přeji vyjiméčné světlo Marceli.

  • Pepa

    Další článek namyšleného arogantního blbce, který nic neumí a tak bude všechny poučovat!

  • Drago

    Díky za článek, trefeno uplně přesně

  • Boris

    Určite zaujímavé myšlienky, úvahy….často sa nad tým tiež zamýšľam. Táto téma asi nebude nikdy vyčerpaná :)

  • jinak na několik dotázů ohledně nákupu fanoušků odpovídám tady : ano není problém za pár stovek až tisíc koupit fanoušky vašeho fotoprofilu na facebooku :) ono vypadá že jste větší borec když vás sleduje 10 000lidí :) co na tom že jsou to placení indové http://gowww.webmastertools.cz/navod/Facebook+fanoušci+++Webtrh++

  • Jaro

    Dobrý článok, mne sa páči. A myslím, že je aktuálny aj v tejto dobe, kde každý kto si kúpi zrkadlovku so setovým objektívom, alebo pokročilý kompakt sa nazýva fotografom. Možno to niektorých prinúti aspoň sa nad sebou zamyslieť. Dobré svetlo.

    • Žepré

      Nezatracuj lidi se seťáky, prosím.. btw dobrou fotku můžeš vyfotit i mobilem, viz Jan Šibík např… ;)

      • ahoj o tom proč si lidi kupují zrcadlovky se seťákem a že se dá fotit vlastně čímkoli píšu tady : http://www.marcelkonecny.com/jak-vybrat-fotoaparat/

      • Jirka

        Tak zrovna Honza Sibik moc extra fotek nenafotil a celkove mi neprijde jako „dobry“ priklad … ale jasne, o techniku kterou fotis nejde

  • Foter

    Neumím fotit, tak o tom píšu. Sorry.

  • ….

    zase ty tvoje sebestředné cinty!

    • tyhle komenty miluju :)

      • Pavel

        Že by se ukázal „Graham“ základního stupně? :-)))

  • Dan K

    Naprosto souhlasím, bohužel taky nemám ten talent od boha.
    Určitě pokračuj v článcích.

  • dobré světlo

    Přesně trefeno…však se přece píše v každé enciklopedii…takže nic nového pro toho, kdo aspoň trochu umí číst…:-).
    Fotografie je proces získávání a uchování obrazu za pomocí specifických reakcí na světlo, a také výsledek tohoto procesu. Zahrnuje získání záznamu světla tak, jak jej odrážejí objekty, na světlocitlivé médium pomocí časově omezené expozice. Proces je uskutečněn mechanickými, chemickými nebo digitálními přístroji – fotoaparáty. Praktická lidská činnost, při které je tento proces uskutečňován se obvykle nazývá fotografování- (např-Wikipedie)

  • Dobrý post hodný hluboké sebereflexe…bohužel vyšel tak s desetiletým zpožděním. V dnešní době sociálních sítí, sdílení všeho možného a závratné pomíjivosti, umře každý odhodlanec cestou zlepšení, dříve či později, hlady… :-/
    Dr.

  • máš pravdu, tohle si vytisknu a pověsím na zeď.

    • Pavlína

      Skvělej článek! :) pobavil i nakopl, díky… (zpětných vazeb není niky dost)